Studie protipovodňových a protierozních opatření pro vybraná k.ú. v okrese Zlín a Kroměříž

Další ze série jednání týkajících se přípravy protipovodňových opatření v Mikroregionu Žídelná se dne 13. 3. 2026 uskutečnilo na krajském úřadě. Kromě starostů dotčených obcí se ho zúčastnili zástupci Zlínského kraje, Státního pozemkového úřadu, Povodí Moravy, Univerzity Tomáše Bati, zemědělci z území i další hosté. Seznámeni byli s detailními výsledky zpracované studie odtokových poměrů, na jejímž základě byla pro území mikroregionu navržena vhodná protipovodňová opatření. „Studii zpracoval pan profesor Dumbrovský z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Zaslouží si velké poděkování za výborně odvedenou práci, díky které bude možné v obcích a jejich okolí v příštích letech připravit funkční soubor protipovodňových opatření zahrnující například ochranné vodní nádrže, suché poldry, průlehy nebo zasakovací pásy.

To by, společně s opatřeními v hospodaření zemědělců i lesníků v území, mělo zásadně pomoci eliminovat riziko velkých povodní,“ uvedla radní Zlínského kraje pro životní prostředí a zemědělství Renata Prchlíková. Budování těchto opatření bude mít ve spolupráci s jednotlivými obcemi na starosti Státní pozemkový úřad, který zajistil i přípravu a financování studie odtokových poměrů.

Tolik z tiskové zprávy prezentované na webu ZK. Studie je členěna na analytickou a návrhovou část, která nás zajímá nejvíce.

 

• Návrh plošných a liniových prvků protierozní ochrany. Celý navržený systém řešení komplexní ochrany a organizace povodí je zcela v souladu se zásadami ochrany před povodněmi:

- preventivní opatření pro ochranu před povodněmi je nejefektivnější formou ochrany,

- efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických)povodích a s ohledem na provázání

vlivů jednotlivých opatření podél vodních toků,

- pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a

retenci vody v území a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků,

- pro návrhy k ochraně před povodněmi je třeba využívat kvalitní informace o geomorfologii území, rostlinném pokryvu, složení

půdy a moderní informační technologie umožňující modelování povodní,

- na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinků povodní se musí podílet vlastníci a správci

nemovitostí.

 

Jsou navrhována organizační a agrotechnická opatření pro naplnění cílů.

- velikost a tvar pozemku,

- delimitace druhu pozemku,

- ochranné zatravnění,

- protierozní rozmísťování plodin,

- protierozní osevní struktura,

- pásové střídání plodin,

- protierozní agrotechnologie na orné půdě,

- výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových zbytků,

- hrázkování a důlkování povrchu půdy.

 

Na prvním obrázku níže jsou definovány plochy dle ohrožené erozí, červené jsou nejvíce ohrožené (zde je doporučováno zatravnění), fialové vyžadují vyloučení erozně nebezpečných plodin a vyšší zastoupení víceletých pícnin. Uvedené obrázky jsou v článku dokumentovány pro naši obec, ve studii jsou zpracovány pro všech 13řešených katastrálních území.

 

• Biotechnická a technická protierozní opatření

Celková ochrana povodí sleduje tři základní cíle:

- co nejvíce podpořit vsakování vody do půdy

- omezit možnost, aby se odtok soustřeďoval do stružek, tzn. podpořit jeho

- rozptylování

- zpomalovat a neškodně odvádět povrchový odtok tak, aby nenabyl unášecí síly schopné odnášet zeminu.

 

Je řešeno pomocí záchytných průlehů, stabilizací drah soustředěného povrchového odtoku, zasakovacími travními pásy. Mnohé z těchto opatření byly realizovaný v rámci proběhlých pozemkových úprav, je navrhováno jejich doplnění. Pro Mysločovice je navržen poldr na Míškovickém potoku, poldr v Lechoticích na hranici katastrů a další zatravňovací pásy, viz druhý obrázek níže.

 

• Návrh ochranných vodních nádrží (OVN)V rámci studie bylo orientačně navrženo 19 těchto nádrží (poldrů). Viz třetí obrázek níže. V rámci studie je uveden i předběžný záchytný objem nádrží. Je zcela zřejmé, že reálnost provedení i efekty jsou různé. V Sazovicích je navržena OVN1 na Machovce, tato by však zatopila komunikaci směrem na Machovou (?), návrh je možno považovat za sporný. Podobně OVN 16 pod obcí neřeší žádnou ochranu mikroregionu! Největší smysl dává největší OVN4 mezi Mysločovicemi a Míškovicemi, kde lze získat objem cca 0,5 mil.m3, což převyšuje objem doposud realizovaných poldrů. Několik dalších by zajisté bylo rovněž přínosem. Spolu s řízením napouštěním či vypouštěním v reálném čase by se stal systém protipovodňové ochrany robustnějším. Samotná studie však priority OVN nespecifikuje, stejně tak jako nehodnotí přímý efekt na hladiny vtocích, míry rozlivů ap.

Realizace ochranných nádrží je podmíněna vymezením pozemků, může být územně podpoře na provedením jednoduchých PÚ v dotčených katastrálních územích (komplexní pozemkové úpravy jsou v obcích až na výjimku provedeny), což umožní do prostoru budoucích ochranných nádrží vymezit pozemky, které se prostřednictvím plánu společných zařízení dostanou do vlastnictví obce. Je zjevné, že návrh a realizace nádrží je spojena se spoustou neznámých, které studie neřešila (prioritizace investic, nutnost vymezení pozemků, propočet investičních nákladů atd.).

 

Vhodné prostory pro nádrže existují, SPÚ na prezentaci přislíbil aktivní přístup.

Návrhy ochranných vodních nádrží Pan profesor v závěru studie poznamenal, že navrhovaná opatření fungují převážně pro přívalové povodně, pro povodně způsobené dlouhotrvajícími dešti na velkém území je efekt omezený. I s tímto faktem musíme počítat. Je také bohužel skutečností (jak bylo předpokládáno v minulém článku), že podrobnost studie je poměrně obecná, dle slov jejího autora je "screeningem", takto však bylo formulováno zadání SPÚ.

5Z výše uvedeného je zřejmé, že vhodná opatření se k realizaci nabízí. Stejně tak je zjevné, že je třeba je realizovat převážně ve výše položených obcích. Je třeba opakovaně zdůraznit nutnost spolupráce na úrovni mikroregionu.