Varhany v Kostele Nejsvětější Trojice v Mysločovicích
Varhany tak jako každý hudební nástroj jsou prostředníkem mezi člověkem a jeho nitrem, mezi světem viditelným a neviditelným.
Umožňují člověku vyjádřit to, co nelze říci slovy. Je to jazyk emocí. Jazyk, který rozumí všem kulturám, věkům a srdcím.
První známý předchůdce varhan vznikl v roce 200 př. n. l. v antickém Řecku,
kde Ktesibios z Alexandrie sestavil hudební nástroj zvaný – HYDRAULIS.
Svého vrcholu dosáhly varhany v období baroka v 17. – 18 století.
Dnes je to královský nástroj, který má schopnost naplnit celý prostor zvukem, od jemného šepotu po monumentální salvu.
V kostele Nejsvětější Trojice zní varhany od roku 1760 kdy byla stavba dokončena.
Z původního nástroje z r. 1760 se dochovala pouze část varhanní skříně. V r. 1923, před současným nástrojem byl zde disponován tovární nástroj, opus 71, od Vojtěcha Káše. Z tohoto nástroje se dochoval pouze hlavní, zásobníkový měch.
V 80. letech 20 století se zdejší farář P. Zdeněk Angelik Mička pustil do celkové přestavby varhan. Nástroj sestavil za použití píšťal a vzdušnic z Domu umění ve Zlíně.
Při výstavbě tohoto nástroje P. Mička spolupracoval s varhanářskou firmou Karel Zadák, která dodala hrací stůl, vzdušnice II. manuálu a některé nové rejstříky. Otec Angelik Mička je autorem zvukové dispozice a celkové koncepce těchto varhan. Měl mimořádný cit pro zvuk, barvu tónů, akustiku prostoru a pro registraci – výběr a kombinaci zvukových rejstříků.
Jeho práce byla tak precizní, že mnozí odborníci oceňovali harmonii zvuku a citlivé sladění s akustickou kostela. Zvuk varhan je jemný, nosný a zároveň prostorově bohatý. Jedinečností těchto varhan jsou bohaté mixtury, barevné zvukové imitátory jazykových rejstříků a Zvony, ovládané pedálem.