Horní menu

Drobečková navigace

Úvod > Informace > Zajímá Vás? > Kulturní památky a zajímavosti v obci

Kulturní památky a zajímavosti v obci

Kostel Nejsvětější Trojice

Zbudován v letech 1752-1758 na návrší uprostřed vsi. Na přání občanů byl zbudován na místě původního kostela, který je zmiňován již v roce 1397. Je popisován jako kostel dřevěný, který měl jeden oltář. Pro výkon obřadů patřila tenkrát farnost k Holešovu. Kostel Nejsvětější Trojice dal postavit hrabě František Antonín Rottal stavitelem Tomášem Šturmou. Základní kámen položil roku 1752 tehdejší generální vikář hrabě Egkh a 2. října roku 1758 byl holešovským děkanem Jindřichem Krausem na den sv. Andělů strážných požehnán. Kostel je vystavěn ve slohu římském, je 17 sáhů dlouhý a 7 ½ sáhu široký (sáh 1 778 m). Jde o jednotnou podélnou stavbu zbudovanou v ose jv-sz s odsazeným, půlkruhem ukončeným kněžištěm, k jehož jižní zdi přiléhá čtyřboká sakristie. Loď obdélníkového půdorysu se zaoblenými rohy ukončuje vstupní útvar s rizalitem (část stavby pravoúhle nebo cylindricky předstupující) v ose stavby.

Nad kostelem se vypíná hranolovitá věž, na kterou je vstup ze severovýchodní strany kostela. Hladké fasády jsou prolomeny okny se segmentovým záklenkem. Okna rámují ploché šambrány (dekorativní štukové rámování). Hlavní vstup do kostela pravoúhlým portálem (v nadpraží je vytesán letopočet 1752) vede do podvěží zaklenutého valeně se styčnými výsečemi. Boční portál je v jihozápadní zdi lodi. K základnímu vybavení kostela patří i restaurované barokní varhany. V kostele je umístěna také barokní zpovědnice přivezená z Prahy z kostela sv. Jiljí, dílo řezbáře Prachnera. Venku zdobí kostel sluneční hodiny a kolem kostela jsou přírodní baldachýny - lípy památkově chráněné.

Kaple sv. Jana Nepomuckého

Byla postavena v roce 1730. Nachází se pozemku p.č. 126 o výměře 367 m2 a st. p. č. 95 o výměře 10 m2. Jedná se drobnou stavbu elipsovitého půdorysu, volně stojící přízemní. Objekt je zděný, provedený tradičním způsobem s mansardovou střechou opatřenou břidlicí. Na západní straně se nachází bohaté členěné průčelí. Zdivo je cihelné, obvodové tl. 60cm s hladkou fasádou. Objekt je vynikajícím příkladem drobné barokní architektury a tvoří významnou krajinou dominantu. Autentičnost kamenických a štukaterských prací v exteriéru a kovářských a truhlářských prvků v interiéru je unikátní. 14. 2. 1994 byla kaple prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.

Objekt farního úřadu - čp. 10

Venkovská usedlost - čp. 11

Venkovská usedlost - čp. 38

Barokní kříž

  • postaven v roce 1766

Středověká tvrz

Ve středu obce byla objevena na základě archeologického průzkumu lokalita centrálního pahorku – jádra středověké tvrze s navršeným valem na pozemku statku čp. 9. Dochovaná výška jádra tvrziště dosahuje místy 5 m nad úrovní okolního terénu v délce 23 m a v šířce 13 m.

Gotický klenební svorník

V cihlovém zdivu stodoly na pozemku statku č.p. 9 je zazděn gotický klenební svorník oválného tvaru, na jeho vnitřní ploše je stylizovaný motiv gotické kružby, má dochovány čtyři pravoúhlé vybíhající fragmenty klínových žeber s jednoduchým okosením. Existence fary v Mysločovicích je uváděna již v průběhu 14. století, přesnější chronologické zařazení klenebního svorníku není možné, ale zcela bezpečně se jedná o projev gotické architektury s možným časovým rozpětím od 13. do 15. století.

Památník obětem 1. světové války

Stojí v centru obce u kostela na p.č. 57. Tvoří jej obelisk s tesaným písmem, medailony a jmény padlých. Památník byl postaven v roce 1920 a vysvěcen 11. 7. 1920. Postaven byl za 6 500 Kčs ze sbírky uspořádané Odborem Národní Jednoty. Mši sv. sloužil P. Josef Šesták, katecheta z Vítkovic a P. Jaroslav Slováček, katecheta z České Třebové. Na pomníku jsou medailony padlých vojínů v 1. světové válce z farnosti Mysločovic. V roce 1997 byla provedena celková rekonstrukce tohoto památníku.

Mlýn

Doprovodným pomocníkem pro zemědělství na zpracování obilí býval v v dědině mlýn. Podle nepřímých důkazů a zmínek ve starých písemnostech tu byl vrchnostenský mlýn už kolem roku 1409. Ve mlýně bývala také lisovna na lisování oleje hlavně ze lnu, která byla okolo roku 1890 zrušena. V první polovině 18. století je na mlýně uváděn Václav Naháněč. Po jeho smrti zdědila mlýn jeho manželka. Vdova po Václavu Naháněči prodala mlýn v rove 1753 holešovskému občanovi Tomáši Avratovi. Později se mlýn dostal do majetku vrchnosti, od které jej koupil Antonín Srba ze Zlína. V roce 1910 se stal majitelem František Palka, později Rudolf Palka s manželkou Marií. Od roku 1976 do dnešního dne je majitelem Jiří Pálka s manželkou Oldřiškou. Stroje, které se ve mlýně zachovaly, pochází z období let 1910-1947. V nejnižším podlaží je turbina, která poháněla transmisi, ze které se za pomoci řemenů roztáčely všechny stroje ve mlýně. Na prostřední podlaze jsou umístěny mlecí a čistící stroje. Je tam loupačka na čištění obilí před mletím, šrotovník, válcová stolice pšeničná a žitná, na kterých se mlela mouka. Zajímavý je i celkový pohled na potrubí, kterým šla mouka do pytlů. Na horní podlaze jsou čistící
a vysévací stroje. Ve mlýně se mlelo obilí do konce září 1954, kdy stroje definitivně utichly. V současné době je v provozu šrotovník, který je poháněn elektrickým motorem.

Datum poslední aktualizace 14. 1. 2011